Expedice

NDR 1974 – Harz, Königsee, Barbarossa
Termín: 18. 6. – 2. 7.
Na základě dobrých výsledků při zajišťování Mezinárodního speleologického kongresu v ČSSR, který se konal v Olomouci předešlého roku, byla skupina pozvána speleology Bergakademie Freibderg k návštěvě NDR a měla pomoci při průzkumu jeskynních systémů v pohoří Harzu. Expedice se zúčastnili členové naší skupiny spolu se skupinou studentů Palackého univerzity v Olomouci v počtu deseti osob.
Program expedice byl časově rozvržen do třech týdnů.
Účastníci spolupracovali se studentským speleologickým kroužkem ve Freibergu a na programu měli prohlídku křídových jeskyní a kaskád v okolí jezera Königsee. Dále pracovali v jeskyni Barbarossa a po splnění všech povinností je čekala sladká odměna v podobě projížďky jeskyněmi Schuter. Při přesunech mezi lokalitami měli možnost shlédnout nesčetně pamětihodností – například města Weimar, Eisenach, Erfurt a v neposlední řadě je čekala i prohlídka výstavních lázní Frankenhausen. Na zpáteční cestě měli možnost shlédnout ve městě Freiberg unikátní mineralogické sbírky v místním muzeu. Část expedice byla také vyhrazena k poznání starých těžebních technik. I po návratu skupiny domů se rozvinula spolupráce s častými recipročními návštěvami.

Jaroslav Ircing, František Přecechtěl, Jan Výmola, Josef Svoboda, Jaroslav Blažík, Olga (doprovod z fakulty v Olomouci), vpravo doprovod z fakulty v NDR, Miroslav Vaněk, Petr Kolba, řidič, Jan Valníček (dole), M. Dohnalová, Michal Ptáček a průvodce

RAKOUSKO 1979 – Tantalhöhle
Temín: červenec
Po pětileté odmlce v expediční činnosti, která byla vyplněna intenzivním poznáváním speleologické techniky a pracemi na lokalitách Javoříčského krasu se pomalu začaly rýsovat možnosti výjezdu do tehdy „zapovězených“ států západní Evropy. I z tohoto důvodu byly přípravy expedic vždy spojeny s velkým úsilím při získávání všech možných i nemožných povolení. Přesto čtyři členové naší organizace uskutečnili výjezd do Rakouska a NSR. Jedním z cílů expedice bylo poznat materiál a pomůcky, které jsou používány v těchto zemích. Tehdejší vybavení rakouských a německých jeskyňářů byla pro ně pohádka budoucnosti
a po domácku vyrobené blokanty budily na tvářích hostitelů rozpačitý úsměv. I přesto naši jeskyňáři dokázali, že vůle a dobrá fyzická připravenost tyto rozdíly bez problémů vyrovnají, protože hlavním cílem jejich expedice nebylo nic menšího, než jeskynní systém Tantalhöhle v pohoří Tannengebirge nedaleko Salzburgu. Zde také leží jedny z největších ledových jeskyní na světě – Eiskogelhöhle s délkou 4,6 km a hloubkou až 420 m. Tato expedice byla mezníkem při pokračování další činnosti naší skupiny v zahraničí a ukázala, že nic nestojí v cestě těmto aktivitám.

Miroslav Vaněk, Jiří Koudelka a Petr Kolba na prvním odpočívadle na dálnici

Ledová jeskyně Eiskogelhöhle

Bivak ve stěně před vstupem do jeskyně Vila Atlantis

Bivak v jeskyni Tantahöhle dlouhé 34 km

Miroslav Vaněk, foto Jaroslav Ircing

ŠVÝCARSKO 1980 – Hohgant
Termín: 19. 8. – 17. 9.

Základy této expedice byly položeny již v roce 1976, kdy se dva členové speleologické skupiny Cerberus zúčastnili zahraniční expedice, jejímž hlavním cílem byla účast na průzkumném táboře rakouských speleologů na Hohengebirge v kraji Salzburg, kde byly prohloubeny původní a navázány nové kontakty se členy jeskyňářských organizací zúčastněných zemí. Této expedici předcházel velmi náročný výcvik všech účastníků, k nimž tentokrát patřili i členové ZO 6 – 03 „CERBERUS“ z Brna. Výcvik probíhal od začátku roku v Moravském krasu a týkal se hlavně speleoalpinismu.
Hlavním cílem této expedice byl výzkum ponorů, závrtů a škrapových polí v oblasti Bernské vrchoviny severně od Thunského jezera v pomyslném trojúhelníku vesnice Habkern (1050 m n. m.) – Sieben Hengste (1952 m n. m.) – Hohgant (2163 m n. m.). HOHGANT 80 lze bez nadsázky označit již za expedici, protože velké množství materiálu bylo odesláno předem na místo konání. Jejím hlavním cílem byla prolongace a zmapování krasových jevů v širokém okolí hory Hohgant. Jako základna sloužila chata ve vesnici Habkern, kde byl uložen veškerý expediční materiál a odkud byly podnikány průzkumné výpravy. Expedice se pohybovala na lokalitách Sieben Hengste, Trogenhory, Innerbergli a škrapové pole Holaubt. Zde bylo při povrchové prospekci objeveno 11 propastí, které byly zmapovány a pořízena fotodokumentace. Během prolongace v jeskynním systému Hagletsch, kde se členové expedice poprvé seznámili se sklonoměrem a průhledovým kompasem, bylo objeveno a zmapováno dalších 1000 m chodeb. Jelikož proslulost ledových jeskyní v rakouském pohoří Tannengebürge je velká, neopomněli členové expedice tuto velmi zajímavou lokalitu opět navštívit. Po rozloučení s jeskyňáři ze švýcarské speleosekce z Bernu následoval přesun do Reichenbachu. Zde je sídlo firmy Jumar, která vyrábí speleologické pomůcky. Na testovacích zařízeních byl testován náš podomácku vyráběný lezecký materiál, spolu s lany české výroby. Výsledky ukázaly, že v tehdejší době naše lana kupodivu neměla konkurenci. Na závěr proběhla praktická ukázka nejnovějších výrobků firmy spolu s lezeckou technikou. Závěrem expedice se členové zúčastnili horolezeckého výstupu na horu Wyssi Frau (3650 m.n. m.) v Alpách.

Aleš Tomica, foto autor, Jaroslav Ircing a mapy.cz

Sklad expedice ve vsi Habkern

Testování našich podomácku vyrobených blokantů a lan z Bolatic u firmy Jümar dopadlo na výtečnou a byly umístěny na tabuli cti

SSSR 1982 – Kizil Koba

Termín: 24. 9. – 12. 10.

Expedicí do Krymského krasu začala naše dlouholetá spolupráce s bohumínskou skupinou ZO 7 – 01 „ORCUS“. Úkolem expedice byly výzkumné práce a dokumentace v zavodněném systému Kizil Koba (foto dole) na Dolgorukovském platu. Systém se vyznačuje fascinujícími přírodními formacemi a bohatou flórou a faunou, což z něj činí ideální místo pro speleologické výzkumy.

Během expedice se také prováděla podrobná fotodokumentace, spojená s odběrem vzorku hmyzu pro potřeby Vlastivědného muzea v Olomouci. Tato snaha o dokumentaci a sběr vzorků je důležitá nejen pro vědecké poznání regionu, ale také pro ochranu a zachování místní biodiverzity. Naši jeskyňáři se tak měli možnost seznámit s technikami sběru vzorků a jejich následným zpracováním v terénních podmínkách.

Pro naše jeskyňáře to bylo poznání „sovětské“ speleologie. Jeskynní systém Kizil Koba má zhruba 13,5 km chodeb, což působí ohromně, avšak vyžaduje to značnou přípravu a přizpůsobení se specifickým podmínkám. Pohyb v těchto prostorách je proto náročný na čas a vyžaduje maximální soustředění. Zde si všichni účastníci vyzkoušeli sami na sobě, jak na ně působí dlouhodobý pobyt v podzemí a jak se dovedou těmto podmínkám, člověku zcela nepřirozeným, přizpůsobit.

Pohyb je ztížen neustálou přítomností vody a z toho vyplývající 100% vlhkostí. Na západním okraji plata ze systému vyvěrá řeka Krásnopeščernaja, což přidává na kráse okolí, ale také na náročnosti expedice. Vody je často třeba přečkat, neboť je možné, že se rychle změní na dramatický prvek expedice.

Členové Simferopolské speleologické sekce, na jejichž pozvání se výjezd uskutečnil, strávili společně s našimi speleology v systému až 5 dní. Byli nejen vynikajícími průvodci, ale také skvělými diskutéry, kteří sdíleli své zkušenosti a znalosti o místních podmínkách a speleologických aktivitách. Kombinace těchto znalostí a schopností pozorovat okolní přírodu vedla k nezapomenutelným zážitkům pro všechny účastníky expedice.

Mimo hlavní činnost se členové expedice porozhlédli také po platu Čatyr Dag, kde navštívili jeskyni Emine – Bojir – Chasav, jeskyni Cholodnaja a jeskyni Bim – Baš. Tyto lokality jsou známé nejen svými impresivními útvary, ale také krásnými výhledy, které se nabízí po opuštění podzemních prostor. Každá návštěva byla jedinečnou příležitostí naučit se více o geologii, hydrologii a ekologii regionu, což obohatilo naše znalosti a lásku k přírodě.

foto Miroslav Vaněk

SSSR 1983 – Kavkaz
Termín: srpen
Po roce se opět konal výjezd do zajímavých oblastí bývalého SSSR, kterého se zúčastnilo sedm
jeskyňářů z Československa. Na pozvání Simferopolské speleologické sekce, které se spolupráce s našimi členy zalíbila, byla uskutečněna expedice do oblasti Bzybského hřebenu v pohoří Kavkaz. Tato expedice měla ryze výzkumný charakter a pole působnosti bylo v okolí hory Chimsul (2489 m n. m.). Byl prováděn povrchový průzkum okolí této hory a otvírkové práce na několika závrtech. Naše skupina se převážně podílela na zmapování průlezných míst jeskyně KR 1 až do hloubky 150 metrů. Spolupráce mezi Simferopolskou skupinou a členy naší a bohumínské skupiny byla více než dobrá, což bylo dalším předpokladem k rozvíjení kontaktů. Nelze zapomenout na svérázného kuchaře – Ďáďu Vasju.

Expedice se zúčastnili Petr Kolba, Vladimír Šádek a Vladimír Nadymáček

Chvíle odpočinku pod hřebenem Petr Kolba, foto Vladimír Šádek