Klima

měření mikroklimatu v jeskyni Za hájovnou

Většina lidí, navštěvujících nějakou jeskyni několikrát za život, vnímá prostředí podzemí jako chladné a tmavé, a to jim stačí. Informovanější vědí, že teplota pod zemí závisí na lokalitě, kde se nalézá, hloubce od povrchu, popřípadě, jestli podzemí komunikuje s povrchem na více místech a vzniká průvan, který minimálně pocitovou teplotu mění. Speleolog vnímá teplotní rozdíly i mezi ročními obdobími a atmos­férickým tlakem vzduchu. Podíváme-li se na věc již více vědecky, můžeme se bavit o složení vzduchu (vzdušinách – a nemyslím cigaretový kouř) z pohledu koncentrace látek, vlhkosti a proudění aerosolů, iontů, a tak dále. Bavíme se o jeskynním mikroklimatu.

Prací na toto téma bylo již zpracováno vícero, nicméně mne zaujala nejvíce speleologicky zaměřená studie M. Kolčavy a P. Vodičky (Geospeleos ZO 1-05 ČSS), zabývající se hlavně sledováním změn teplot vzduchu a koncentrací oxidu uhličitého v jeskyních Arnoldka a Čeřinka v Českém krasu. Pořizování dat pro výsledné dílo jsem se mohl párkrát zúčastnit a zaregistrovat nutnost precizního zpracování, měření a záznamu pro kvalitní výsledky, a seznámit se také s problémy, se kterými se jejich tým setkával. Při odklízení věkem a vodou zanesených sedi­mentů, při objevování nových prostor mají objevitelé nejen možnost přivonět k prvnímu nově vzniklému průvanu z čerstvého objevu a nepopsatelnému pohle­du na nedotknutou krásu přírody, ale zaregistrujete i výměnu vzduchu, která probíhá do srovnání teplot nových prostor s povrchem. Stejně jako malý průvan při hledání pokračování jeskyní, toto proudění vzduchu napovídá, že je-li určitý předpoklad a možnost proudě­ní i několika metry sedimentu, je možné (jak výzkum dokázal) toto zaznamenat asi nejjednodušší metodou teplotní. Pominu radonové či prvkové složení vzdušin. První konzultace se skupinovým laborantem Arnoštem Vykoukalem, zapůjčení vzácných a přesných rtuťových teploměrů od Míry Vaňka, který je nepotřebuje,
jelikož má univerzální jeskyňářský čich po vyrábění zásobníků vody na stabilizaci teploty při samotném měření teplot po jejich transport, a z pětný transport ven, mne ani nenapadlo, co všechno nás může ještě potkat. Se skupinovým svole­ním jsme zakoupili v zahraničí několik datových záznamníků, schopných po delší dobu uchovávat naměřené hodnoty tlaku, teploty i vlhkosti (měsíce a stovky záznamů), bez zanášení lidských faktorů do měření a záznamu. Měření samotné nebylo bez problémů, ale podařilo se nasbírat (a měření po­kračuje) dostatek dat na výrok „tady to nedejchá“. Neboť i nepatrný výkyv na teplotní křivce, mimo okol­ní běžné faktory ve spojení s 3D modelem jeskyně, dává naději nebo utvrzuje ve správném směru bádání a očekávání dalších podzemních, přírodních krás.

Měření probíhá od roku 2017. Vladimír Lipták, foto autor

Přesunout se na začátek