Historie a současnost výzkumu „Propadání Špraňku“
První písemná zmínka o „propadání“ se objevuje v roce 1932 ve Věstníku klubu přírodovědného v Prostějově, a to v článku Josefa Blekty „Kras mezi Konicí a Litovlí“. Poprvé se do „propadání“ podařilo vniknout pracovníkům ČSAV v Brně pod vedením doc. RNDr. Vladimíra Panoše, CSc. v roce 1960. V roce 1972 si toto „propadání“ zvolila za své pracoviště speleologická skupina Prostějov – ZO ČSS 7-03 Javoříčko. Jejím cílem bylo proniknout do javoříčsko-mladečské soustavy jeskyní. V té době bylo ústí propadání ucpáno po povodni z roku 1966. Před průzkumem bylo nutno odklánět o 60 m koryto potoka Špraňku v délce 120 m. V roce 1972 se podařilo skupině proniknout ucpaným ústím do pukliny, skloněné pod úhlem 75° na V, a touto puklinou sestoupit 27 metrů na její dno. Dno se svažovalo ve směru pukliny (viz přiložená mapka) a v nejnižším místě dosahovalo 38 m. Dno bylo tvořeno hrubou balvanitou sutí a recentními hlinitoštěrkovými náplavami. V nejnižším místě byl zřetelný trativod 2 metry hluboký. Zde bylo započato s hloubením šachtice. V roce 1974 bylo „propadání“ po povodních opět ucpané a šachtice na dně zavalena. Po vyčištění vstupní části bylo nutné ústí na povrchu zabezpečit zaskružením na nejprve zřízeném betonovém základě. Pro další práci bylo nezbytné vybavit pracoviště kompresorem, osvětlit elektroinstalací, provést instalaci vzduchových hadic a na povrchu postavit sklad materiálu. Rovněž bylo nutné vybudovat elektrickou přípojku v délce 700 m a telefonické spojení s podzemním pracovištěm. Práce provedla skupina 7-03, materiálně byla dotována KVM v Olomouci.
Po těchto úpravách se mohlo pokračovat v hloubení šachtice a trativodu na dně „propadání“. Stěny šachtice byly zajištěny šroubovou výztuhou z ocelových pažnic. Z tohoto materiálu se vybudovaly pracovní podesty i bariéra, za kterou byl ukládán vytěžený materiál.
Vzhledem k tomu, že vytěžený materiál již nelze ukládat ve volných prostorách, se od hloubení a rozšiřování šachtice upustilo. Za účelem získání prostoru byl proveden horolezecký výzkum komínů ve stropě pukliny. Stropu komínů bylo dosaženo ve výšce 25 m. Následně byla vyražena nová šachtice, navazující na strop komínů s tím, že veškeré deponie budou touto cestou dopravovány na povrch. Bohužel k tomu již nedošlo, neboť by byla doprava vytěženého materiálu tímto komínem technicky i materiálově tak náročná, že se od této jediné možnosti upustilo. Oba vstupy byly zabezpečeny, uzamčeny a pracoviště bylo po více jak deseti letech průzkumů vyklizeno. Dalším závažnějším důvodem byl i slibný „závan“ nových objevů ve Vařekově jeskyni.
Miroslav Vaněk a Aleš Tomica foto mapy.cz a archiv
