Expedice

Slovensko

Za 40 let své činnosti se naše skupina také orientovala na poznání krasových oblastí ve Slovenské republice. Hlavním cílem výjezdů se staly oblasti Silické planiny, Dolného vrchu a v neposlední řadě i Muráňské planiny.Při zajišťování programu při výjezdech nám byly nápomocny skupiny Slovenské speleologické společnosti OS SSS Rožňava, OS SSS Tisovec-pracovní skupina Muráň a OS SSS Košice-Jasov. Hlavním cílem těchto výjezdů do Slovenské republiky bylo poznání nových lokalit a pomoc slovenským jeskyňářům při prolongaci jejich území v rámci tzv. Jaskyňárskych týždňov. Při této činnosti byla slezena nejedna propast a prolezeno mnoho úzkých plazivek. Mezi nejkrásnější navštívené lokality patřila bezesporu Krásnohorská jeskyně (Buzgo), nedaleko Rožňavy v ůpatí Silické planiny, jeskyně Bobačka na Muráňské planině, o níž se místní jeskyňáři domnívají, že je klíčem ke vstupu do nitra této planiny. Dalším velmi zajímavým systémem byla Drienovská jeskyně s aktivním tokem nedaleko Zádielského kaňonu. I přes přes všechny tyto atraktivní lokality byl hlavním lákadlem objev Hermanovy jeskyně na Horném vrchu nedaleko motorestu Soroška . Tato jeskyně je zaevidována u Slovenské speleologické společnosti jako pracoviště naší skupiny. Jeskyně byla pojmenována po našem tragicky zesnulém kamarádovi Josefu Cetkovském, přezdívkou Herman. Právě on byl tím, který kontakty se slovenskou stranou rozvinul.

Itálie 2006 – Až na dno

Sice pozdě, ale přece……………… Návštěva Terstského krasu proběhla v termínu 26.7.-6.8.2006. Záměrně píši velké T, jelikož jsme byli ne každém kroku přesvědčováni, že v Trieste je vše velké. Pravdou je, že poslední dny jsme tomu i trochu věřili. Akce se zůčastnila skupina ve složení 7 členů z moravské ZO ČSS 7-03 a jednoho človíčka z 3-05. tudíž Čechy. V plánu bylo podívat se do nejhezčích propastí terstského krasu, v klidu nafotit co jsme minule nestihli a poshánět mapy na další akce. Jako vlastní rodiny se nás ujala jedna z místních speleoskupin “GSSG” a ubytovala nás na své základně. Někteří již podruhé navštívili Grotta Noe,(Grota jeskyně), s obrovským ústím a pěkným slaněním. Letos jsme nevynechali ani Grotta Plutone, kde jsme v zadních částech nalezli nádherná zákoutí k focení. Další den nám doporučili Grotta Ternovizza, kterou skupina využívá jako závěrečný test pro nováčky opouštějící speleoškolu v Terstu. Přední dóm je částečně betonový,jelikož zde v první sv. válce byla nemocnice. Stejný den jsme stihli i posvátnou Grotta Azzura, kde se konají jeden den v roce monstrózní speleofesty. Zajímavé na ní je, že již kolem roku 1917 byla využívána jako kasárna jízdní kavalerie.Přiští den část skupiny provedla průnik do Abisso Masimo, (abisso propast). Tentýž den se nán podařil i náročný servis ne našem transporteru. Jako odpočinkovou akci jsme vložili trek do kaňonu Val Rosandra, kde vede stará hranice se Slovinskem. Na zpáteční cestě jsme se zastavili uFoiba di Bazovica, což je původní důl ve spodníchčástech s jeskyněmi dlouhými cca 700m. Do tohoto dolu za druhé sv. války shazovali nacisti nahoře popravené lidi. Jako poslední jsme navštívili Abiso Trebiciano se svými 341m. Jeskyně je počítačově monitorována jelikož končí až na řece Timavo, která teče ze slovinské SkocjanskéCastelo Miramare. Promočeni jsme se sušili na monitorovací stanici poblíž Trebiciana, kde nám jako bonus promítli několik filmů o místních jeskyních. Na zpáteční cestě do města jsme se zastavili na pravém italském obědě u našeho průvodce Lupa. jeskyně a byla úmyslně znečisťována provozem papírny. Řeka Timavo vyvěrá opět na povrch v Terstu uPoslední den bohužel opět přišla Bora, (místní název pro bouřku), a my prakticky bez výsledku hledali poslední Grotta Natali. Nikdo asi nezapomene na oblast s nádhernými škrapovými polemi ve kterých jsme Natali se sněhově bílou výzdobou marně hledali.Naplazil jsem do předpokládané jeskyně českým hujerem asi 3m a byl jsem rád, že jsem se dostal ven.Promočení na kost jsme roztřídili materiál na místní pumpě a jeli do města, kde nás čekalo Vivárium.Je to jeden z mnoha bývalích leteckých krytů ve kterém se nyní nachází speleo-laboratoř s útulkem pro živočichy z jeskyní. Velice pěkně upravený kryt s muzejní výstavou zaměřenou na speleologii, která Terst připomíná jako kolébku speleologie z dob Říma kdy průzkum jeskyní byl spíše za potřebou získání pitné vody. Po prohlídce muzea jsme šli zážitky zapít dobrým místním červeným Malbekem. Při vínku jsme vzpoměli úterní schůzi místní skupiny, která se pěkně protáhla a slíbili jsme si, že se vrátíme dříve než dostavbou terstského tunelu zanikne Grotta Impossible objevená při ražbě koncem minulého roku. Jeskyně v okolí Terstu jsou hloubkově dané výškou masívu, takže pro někoho díry s hloubkou kolem 200m nejsou lákavé, ale výzdobouu svou hlobku určitě předčí. Historie, příroda, lidé, pobřeží………..a to místní víno.Ujeli jsme celkově 1880km. Projeli 45 tunelů o celkové délce 44,943km a nakonec už na rakouské dálnici přiznali, jak říkával celou dobu Lupo: Máme,…..všecko…..máme

Francie 1987 – Deservilérs

Termín: 26.7.-17.8.1987 Návštěva vesnice Deservilers a jejího starosty při předešlé expedici přinesla své ovoce ihned příští rok uspořádáním dvanástičlené expedice směřující do francouzského pohoří Jura, které se rozkládá v hraniční oblasti mez Francií a Švýcarskem. Expedice měla dva hlavní úkoly:- pátrání po potomcích dávných desrvilerských kolonistů, kteří v roce 1771 osídlovali jihomoravskou Čejč na Hodonínsku.- průzkumy jeskyní, kde měla expedice posoudit vhodnost podzemní vody pro potřeby obce, možnost turistického využití zdejších jeskyní a také zjistit vhodnost některých partií jeskyně pro dozrávání sýra.Byl navštíven nejdelší systém v této oblasti Jeraso Diveno v délce 30,5 km, který je čtvrtým největším francouzským systémem. Této expedice se opět účastnila ČS televize Ostrava a známý zpěvák Jaroslav Wykrent.

Španělsko 1986 – Hispania

Tato expedice byla zorganizována jako mezinárodní ve spolupráci se ZO 7-01 Orcus Bohumín za ůčasti jedenácti členů speleologické organizace PTTK z Bielsko- Bialej z PLR, jednoho švédského speleologa a zástupců italské organizace San Gusto. Na tuto akci byli také přizváni pracovníci ČT Ostrava. Již od počátku byla tato expedice provázena klením členů výpravy naimpregnovaných od hlavy až k patě černým olejem a páchnoucí naftou. Toto prokletí v podobě speciálně upraveného autobusu Škoda ŠL se táhlo jako černá nit a měnilo často všechny účastníky v tým sehraných automechaniků. I přes tyto potíže, které započali již v Prostějově, se nakonec podařilo časový plán dohnat, aby mohli členové výpravy v Besansonu opět obléknout montérky a věnovat se opravě tlumících měchů autobusu. Po zdařilé opravě a návštěvy starosty města Deservillers a dalších opravách dvou defektů pneumatik, pokračovala expedice směrem na Andoru.Utržený plovák karburátoru vozu Volha, patřícího ostravské skupině, byl vítaným zpestřením pro již nudící se tým našich automechaniků.Zlaté české ručičky, tak znělo motto další složité opravy prasklého těsnění pod hlavou motoru autobusu v prudkém stoupání asi 12km před Andorou. Protože klíč potřebný k demontáži zůstal kdesi v kraji Severomoravském, musel být na kraji silnice vykován druhý a prasklé těsnění bylo provizorně opraveno pomocí plechovky od konzervy. Zbytek výpravy se věnoval prohlídce nádherného okolí a návštěvě Andory, kde se setkali se členy speleologického klubu Ribereňo ze španělského města Aranda de Duero. Po dvoudenní opravě se celá expedice přemístila do kempinku ve městě Seo de Urgel. Dále pokračovali do centra Pyrenejí, kde navštívila překrásnou přírodní scenérií národního parku Sant Maurici. Odtud přes Taragon do Villanovy, kde se expedice rozdělila na dvě části. Jedna část se zůčstnila v Barceloně IX světového speleologického kongresu a druhá část se přesunula na pobřeží nedaleko přímořského krasu a zdolala pět propastí, z nichž nejhlubší měřila -180m. V Barceloně se celá expedice opět setkala a zamířila na hřeben Monte Lesini, ležící nad italskou Veronou, kde se nachází druhý nejhlubší jeskynní systém Itálie – Spluga della Preta (-998m). Hlavním úkolem bylo prohloubit tento systém pod hranici -1000m. I po mnohadenním úsilí se nepodařilo tuto magickou metu překonat. Všechno si naši jeskyňáři vynahradili při otvírkových pracech nedaleko Splugy ve vyschlém korytě potoka. Podařilo se prolézt do jeskyně hluboké -70m, která byla nazvána Morava.

Maďarsko 1985 – Meteor

Termín: 24.9.-30.9.1985 Z původních čtyř členů setohoto krátkého výjezdu na Dolný vrch zůčestnil kvůli organizačním problémům pouze jeden, a tak se METEOR 85 dá považovat ya výjezd ZO 7-09 Estavela z Olomouce. Hlavním cílem zdolání propasti Meteor. Je to systém hluboký 130m a nachází se nedaleko obce Bodvasilasz. Jelikož se nedostavil maďarský průvodce, museli členové výjezdu sami pátrat po vstupu do systému. To se jim podařilo, a tak nic nebránilo samotnému slezení propasti. Je to poměrně složitý systém s krasovou výzdobou, který končí sutí a zahliněným dnem s aktivním tokem. Při tomto výjezdu bylo navštíveno i několik přístupných jeskyní.

Itálie 1985 – Monte Canin

Itálie 1985 – MonteCanin Další s expedic pořádaných ve spolupráci se ZO 7-01 ORCUC (Bohumín). Tentokrát směřovala do okolí města Verona na náhorní planinu Monte Canin a Monte Lesbini. Členové expedice měli připraven bonbonek v podobě sestupu do jedné z nejhlubších propastí Spluga de la Preta, která se nachází na platu Monte Lesbini. V této jeskyni se podařil sestup do hloubky 500m. Dále byl nyvázán kontakt s jeskyňářskou skupinou ve městě Verona. Tento výjezd zprůchodnil spolupráci mezi italskými a našimi jeskyňáři do dalších let.

SSSR 1983 – Kavkaz

Termín: srpen 1983 Po roce se opět konal výjezd do zajímavých oblastí bývalého SSSR, kterého se zůčastnilo 7 jeskyňářů z Československa. Na pozvání Simferopolské speleologické sekce, které se spolupráce s našimi členy zalíbila , byla uskutečněna expedice do oblasti Bzybského hřebenu v pohoří Kavkaz. Tato expedice měla ryze výzkumný charakter a pole působnosti bylo v okolí hory Chimsul (2.489 m.n.m). Byl prováděn povrchový průzkum okolí této hory a otvírkové práce na několika závrtech. Naši jeskyňáři spolupracovali hlavně na zmapování jeskyně KR 1 do průlezných míst , asi 150m. Jelikož spolupráce mezi Simferopolskou skupinou a členy naší a bohumínské skupiny byla více než dobrá (nelze zapomenout ne svérázného kuchaře Ďaďu Vasju) byly další předpoklady k rozvíjení kontaktů.

Španělsko 1983 – Pyreneos

Termín : 31.7.-2.9.1983 ,,Španělskou zemi já mám rád” zpívá se v populární písničce. A kdo tam byl, může to jenom potvrdit. Další z expedic, které vyplývaly ze spolupráce Prostějov – Bohumín, mířila právě tam. Po cestě, která nebyla právě bez problémů, protože převodovka autobusu stávkovala, dorazili členové expedice do Toulouse, odkud se ještě týž den přesunuli do krasového rajónu Arbes. Zde je čekalo zdolání jeskynního systému Soueil di Her. Část výpravy, která v systému nebila, prováděla povrchovou exkurzi krasového rajónu Massif d Arbes. V opravdu nabitém programu čekalo členy expedice hned druhý den zdolání propasťovitého systému Gouffre de la Henne Morte. V několika následujících relativně volných dnech, které sloužily k ůpravě a čištění výstroje se všichni přesunuli do Tarasconu, kde byli již očekáváni. Po nezbytné družbě s místními jeskyňáři je čekala exkurze do systému Grot de Sabar, který se nachází ve středních Pyrenejích. Poté následovala návštěva horského mini státu Andora a poté zpět do jeskyní. Dalším systémem vhodným k exkurzi byl krasový kaňon Del Rio Lobos. Po návštěvě jeskyňářského klubu v Barceloně se expedici nabídla možnost navštívit nejznámější solné jeskyně Forad Mico, nacházející se v Katalánii.Na zpáteční cestě členové expedice navštívili italské jeskyňáře z klubu San Gusto.    

SSSR 1982 – Kizil Koba

SSSR 1982 – Kizil Koba Termín 24.9.-12.10.1982 Expedicí do Krimského krasu začala dlouholetá spolupráce s bohumínskou skupinou ZO 7 – 01 ORCUS. Úkolem expedice byly výzkumné práce a dokumentace v zavodněném systému Kizil Koba na Dolgorukovském platu. Zároveň se v tomto náročném systému prováděla fotodokumentace spojená s odběrem vzorků hmyzu pro potřeby vlastivědného muzea v Olomouci.
Jeskynní systém Kizil Koba má zhruba 13,5 km chodeb a pohyb v těchto prostorách je náročný na čas. Zde si všichni účastníci vyzkoušeli sami na sobě, jak na ně působil dlouhodobý pobyt v podzemí a jak se dovedou těmto podmínkám , člověku zcela nepřirozeným, přizpůsobit. Pohyb je ztížen neustálou přítomností vody a z toho vyplívající 100% vlhkosti. Na západním okraji plata ze systému vyvěrá řeka Krasnopeščernaja. Členové Simferopolské speleologické sekce, na jejichž pozvání se výjezd uskutečnil, strávili společně s našimi speleologi v systému 5dní a byli dobrými průvodci i po ostatních lokalitách. Další navštívenou oblastí bylo plato Čatyr Dag s jeskyněmi Emine-Bojir-Chasar, Cholodnaja a Bim-Baš.

Švýcarsko 1980

19.8.-17.9.1980
Této expedici předcházel náročný výcvik všech účastníků, k nimž tentokrát patřili i členové ZO 6-03 Cerberus z Brna. Výcvik probíhal od začátku roku v Moravském krasu a týkal se hlavně speleoalpinismu. Hohgant 80 lze bez nadsázky označit již za expedici, protože velké množství materiálu bylo odesláno předem ne místo konání a hlavním cílem byla prolongace a zmapování krasových jevů v širokém okolí hory Hohgant. Expedice se pohybovala na lokalitách Sieben Hengste, Trogenhory, Innerbergli a škrapovém poli Holaub. Zde bylo při povrchové prospekci objeveno 11 propastí, které byly zmapovány a byla pořízena fotodokumentace. Během prolongace v jeskynním systému Haglatsch, kde se členové expedice poprvé seznámili se sklonoměrem a průhledovým kompasem. Bylo objeveno dalších 1 000m chodeb. Jelikož proslulost ledových jeskyní v rakouském pohoří Tannengebirge je velká, neopoměli členové expedice tuto velmi zajímavou lokalitu opět navštívit.
Aleš Tomica pod vrcholy Sieben Hengste (1952 m n. m.)
 
Na vrcholu Wyssi Frau (3650 m n. m.) K. Kačmařík, L. Vaňátková, J. Peša, I. Rašková, P. Kolba, M. Vaněk, A. Tomica a J. Ircing

Rakousko 1979

Červenec 1979 Po 5-ti leté odmlce v expediční činnost, která byla vyplněna intenzivním poznáváním speleologické techniky a pracem na lokalitách Javoříčského krasu, se pomalu začali rýsovat možnosti výjezdu do tehdy zapovězených států západní Evropy. I z toho důvodu byly přípravy expedic vždy spojeny s velkým úsilím při získávání všech možných i nemožných povolení. Přesto čtyři členové naší organizace uskutečnili výjezd do Rakouska a NSR. Jedním z cílů bylo poznat materiály a pomůcky, které byly používány v těchto zemích. Tehdejší vybavení rakouských a německých jeskyňářů byla pro nás pohádka budoucnosti a po domácku vyrobeny blokanty aj. budily na tvářích rozpačitý ůsměv. I přesto naši jeskyňáři dokázali, že vůle a dobrá fyzická připravenost tyto rozdíly bez problémů vyrovnají. Hlavním cílem expedice nebylo nic menšího, než jeskynní systém Tantalhole v pohoří Tannengeburge nedaleko Salzburgu. Zde také leží jedny z největších ledových jeskyní na světě-Eiskogelhole.Tato expedice byla mezníkem při pokračování další činosti naší skupiny v zahraničí a ukázala, že nic nestojí v cestě těmto aktivitám.

NDR 1974

18.6.-2.7. 1974 Na základě dobrých výsledků při zajišťování Mezinárodního speleologického kongresu v ČSSR, který se konal v Olomouci (1973), byla skupina pozvána speleology Berkakademie Freiberg k návštěvě NDR a měla pomoci při průzkumu jeskynních systémů v pohoří Harzu. Expedice se zůčestnili členové naší skupiny spolu se skupinou studentů Palackého univerzity v Olomouci v počtu 10-ti osob. Program expedice byl časově rozvržen do třech týdnů. Účastníci spolupracovali se speleologickým kroužkem ve Freibergu a na programu měli prohlídku křídových jeskyní a kaskád v okolí jezera Konig see. Dále pracovali v jeskyni Barbarosa a po splnění všech povinností je čekala odměna v podobě projížďky jeskyněmi Schuster. Při přesunech mezi lokalitami měli možnost shlédnout nesčetně pamětihodností, např. města Weimar, Eisenach, Erfurt a v neposlední řadě je čekala i prohlídka výstavních lázní Frankenhausen. Na zpáteční ceastě měli možnost shlédnout ve městě Freiberg unikátní mineralogické sbírky v místním museu. Část expedice byla také vyhrazena k poznání starých těžebních technik. I po návratu skupiny do ČSSR se rozvinula spolupráce s čistými recipročními návštěvami.
Přesunout se na začátek